 |
| Ubrus jsem vyšívala kdysi dávno, teď jsem ho po letech vytáhla ven. Myslím, že u mě doma ještě nebyl vůbec na světle. Naposledy v mým bývalým děcáku. ...No, to je hrůza! Blogy Vás, ostatních, šikovných, mě naučily si vážit mých starých zhotovených pokladů. Asi proto, že v mém okolí není, kdo by to ocenil. Proto ten archiv:( |
 |
| Slunečnice na třetí (namalované, živé, vyšité) |
Mílá René, moc děkuji za návštěvu umě. Také jsem si prošla Tvůj blog a...moc mě pobavil výraz "bílá nemoc" i přes to, že jsem zatím nic nepřetřela, jí trpím také, můj muž naopak :-))). Měla bych možnost mít doma pár krásných starých kousků nábytku...ale já bych je chtěla bílé a můj muž původní...tak jsou u něj v práci :-)) na neutrální půdě. Když jsem prohlížela tvé fotky ze šmějdění, tak dřív než jsem se tomu dočetla , mě napadlo ...ááách to by bylo super kdyby ty palubky byly ještě BÍLÉ :-))). Tak přeji pevné nervy a dlouhé trvání té ženské záležitosti (nemoci) :-))). Jo a mimochodem -krásné děti. Přeji úžasný podzim!
OdpovědětVymazatNádhera, miluji slunečnice.
OdpovědětVymazatNádherné slunečnice, také mám rozpracovaný ubrus se slunečnicemi. Již pár let - strašné. Chystám se ho dokončit. A tvoje věta "Blogy Vás, ostatních, šikovných, mě naučily si vážit mých starých zhotovených pokladů." asi tak nějak je to u mě. Začínám šmejdit a koukat, co vše mám ve skříni nedokončené či zastrčené a pomalu vytahuji a dokončuji. Vracím se k tomu, co bylo kdysi mým velkým koníčkem - vyšívání. Krásný víkend Věra
OdpovědětVymazat